V prvé řadě je třeba uvést na pravou míru pojmy. Správce oken (window manager) a dekstopové prostředím (desktop enviroment) jsou dvě rozdílné věci. Většinou se věc má tak, že desktopové prostředí používá nějakého správce oken. Je to v podstatě program, který se stará pouze o to jak vypadají okna (resp. jejich dekorace), jak jsou rozložená, případně jak se chovají. To vše je v režii správce oken a bez něj se dá program s grafickým rozhraním sice bez problémů spustit, ale uživatel už nemá žádnou možnost jej přesunout, zmenšit apod. Schválně, zkoušeli jste někdy spustit X window system jen tak ?
Wmii je tedy dlaždicový správce oken. Nečekejte vlnící se okýnka, květnaté grafické efekty, ani hromadu balastu na ploše. Je to prostředí, které se primárně zaměřuje na jednoduchost. Z toho mimo jiné vyplývá také to, že Wmii je prostředí, které ocení právě lidé, kteří si nadevše oblíbili práci v příkazové řádce.
Nepopírám, že existuje spousta lidí, kteří si práci bez vlnících se okýnek, plochy se spoustou ikonek, nebo krásných leč zbytečných grafických efektů téměř ani neumí představit. Leč to není můj případ a tak jsem se před KDE, GNOME a Fluxbox dostal k Wmii. Tolik tedy k úvodu.
Instalací se snad ani nebudu zabývat, jelikož se, až na výjimky, spoléhám na balíčkovač v mém debianu. Pro případné zájemce je k dispozici na stránkách projektuarchív se zdrojovými kódy nejnovějšího vydání.
Tedy po instalaci a spuštění čeká možná pro mnohé šok, jelikož člověk není napoprvé schopen ani spustit jakýkoli program natož správce oken ukončit (ikdyž trojhmat Ctrl+Alt+Backspace je tady vždy:). Je tedy důležité si uvědomit, že Wmii se nejpohodlněji a nejefektivněji ovládá klávesovými zkratkami. Zde nabízím základní přehled některých, které pokládám za nejdůležitější,
| Zkratka | Činnost |
|---|---|
| Alt+p | Způsobí zobrazení menu spustitelných programů na spodní liště. Seznam je vcelku obsáhly, je generován na základě proměnné PATH |
| Alt+a | Zobrazí menu samotného Wmii. Zde jej můžeme například ukončit. |
| Alt+Enter | Spustí váš preferovaný emulátor terminálu. |
| Alt+1..N | Přepne na plochu definovanou číslem. |
| Alt+l | Přesune focus na okno vlevo |
| Alt+k | Přesune focus na okno výše |
| Alt+j | Přesune focus na okno níže |
| Alt+h | Přesune focus na okno vpravo |
Ještě se může hodit klávesa shift pomocí které můžete, v kombinaci předchozíma zkratkama okna libovolně přesouvat.
První kroky uživatele Wmii zřejmě povedou ke konfiguračnímu souboru, který je v Debianu umístěn /etc/X11/wmii-3.5/wmiirc. Samozřejmě se správným číslem verze. Ono jde vlastně o vcelku jednoduchý shellovský skript, který se ovšem stará o celé ovládání a vzhled prostředí. Lze zde nastavit klávesové zkratky, barvy, ale také popisky jednotlivých ploch, které se dají upravovat podle spuštěné aplikace a v neposlední řadě také jakýsi jednoduchý status bar. Například :
echo -ne $(cpufreq-info -fm) '|' 'IP:' $(ip addr show eth0 | \
grep -w inet | awk '{print $2}') '|' 'UPTIME:' $(uptime | \
awk '{print $3}') '|' $(date '+%d.%m.%Y %H:%M:%S')
Když si prohlédnete celý skript záhy zjistíte, že se to není žádná věda a je i pro uživatele neznalého skriptování s shellu vcelku snadno pochopitelný. A pokud by byl přeci jenom problém na internetu jsem zahlédl i pár skriptů napsaných v jiných skriptovacích jazycích. Samozřejmě zde zůstává i možnost napsat si jej sám.
Je ovšem ještě jedna věc, které mně ze začátku celkem potrápila. Když
jsem používal jako upozornění na různé události xmessage, nebo když jsem
se snažil něco bastlit v Gimpu, vždy bylo dlaždicové chování vcelku na
obtíž. Nakonec jsem přišel na to, že to řeší část v konfiguračním
souboru označená jako Tagging Rules. Pokud například chci aby
se mi xmessage spouštěla ve floating módu, stačí zde zadat
xmessage.*/ -> ~
Co se vzhledu týče není toho ve Wmii moc k nastavování. V podstatě si
můžete nastavit pouze barvu panelu, barvu dekorace oken a pozadí. Pro
nastavení pozadí existuje několik různých metod (např xsetroot). Já jsem si, už ani
nevím proč, zvolil feh. V konfiguračním souboru pak stačí zadat
například eval `cat $HOME/.fehbg` & a do .fehbg feh
--bg-scale "cesta/k/obazku".
Po patřičných úpravách je potřeba nově upravený skript spustit. Toho docílíme příkazem wmiistartrc nebo výběrem položky wmiirc z menu.
To by jako lehký úvod do tohohle vynikajícího správce oken mělo stačit. Zbytek si snad každý najde v příslušných manuálech, nebo na stránkách tvůrců. Časem se snad rozepíšu i o dalších vlastnostech Wmii, o programech (vesměs konzolových) které používám. Takže pokud se vám Wmii zalíbilo a styl práce s ním vám vyhovuje můžete zde určitě časem najít více zajímavých informací.
Pro představu ještě screenshot:
Žádné komentáře:
Okomentovat